Alergie na mléko, neboli alergie na bílkovinu kravského mléka a intolerance laktózy jsou dvě odlišná onemocnění, která jsou často zaměňována.
Mléko obsahuje více než 30 proteinů, které mohou způsobovat alergické reakce, přičemž nejčastějším vyvolavatelem reakce je většinou kasein nebo laktoglobulin. V případě dlouhodobých alergií reakce vyvolává kasein.
Alergie na mléko postihuje především kojence a pouze několik málo procent případů se objevuje v pozdějším věku a v dospělosti pouze velmi výjimečně. Dospělí ovšem mohou trpět nesnášenlivostí laktózy.
Alergie na mléko
Alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM) se nejčastěji projevuje u kojenců. V 95 % se objeví již v prvním roce života dítěte a u drtivé většiny případů vymizí do třech let věku.
K diagnostice problému se používá eliminačně-expoziční test. Ze stravy je na 2 – 4 týdny vyjmuta bílkovina kravského mléka a pokud příznaky vymizí, tak se postupně opět do stravy zařazuje.
Léčba prokázané ABKM má příznivou prognózu. V prvním roce dítěte vymizí u 50 % diagnostikovaných a v 6 letech u 90 %.
Profesor Jan Krejsek z ústavu imunologie a alergologie z FN a LF UK v Hradci Králové říká: „Schopnost rozkládat mléčný cukr získává každý člověk hned po narození. Alergie na mléčnou bílkovinu je v našich krajích poměrně vzácná.“
O alergii na mléko v rámci výživy kojenců a malých dětí hovoří také česká dietoložka a odbornice na zdravou výživu Margit Slimáková v následujícím videu:
Projevy alergie na kravské mléko
- průjem
- kolika
- zvracení
- hlen či krev ve stolici
- kožní problémy
- chudokrevnost
- celkové neprospívání
- astma
- alergická rýma
Jak alergii na kravské mléko léčit?
Při alergii na kravské mléko je potřeba nasadit striktní dietu. Je třeba se vyvarovat veškerého mléka, mléčných výrobků a také všech produktů, které obsahují kravskou bílkovinu.
Pro kojence, kteří trpí alergií jsou vyvinuty hydrolyzované preparáty, které jsou sice vyrobeny z kravského mléka, ale mléčné proteiny v nich byly přeměněny na méně alergizující. U plně kojených dětí by měla matka vyloučit ze stravy mléčné výrobky.
U větších dětí je následně nutné deficit bílkovin z mléka doplňovat například prostřednictvím masa, vajec, ryb nebo rostlinných zdrojů.
Některé matky považují za vhodnou náhradou sójové mléko, ale zkřížená alergie mezi kravským mlékem a sójou se týká v České republice 20 – 50 % kojenců alergických na bílkoviny kravského mléka.
Při prokázané alergii na bílkovinu kravského mléka (ABKM) se proto u nás sójové mléko nedoporučuje jako náhrada. Taktéž nejsou vhodná hypoalergenní mléka, jelikož ta jsou užitečná především v prevenci rozvoje alergie u dětí.
V případě kozího, ovčího, mandlového, rýžového nebo ovesného se v některých případech mohou prokázat zkřížené reakce, a proto není vhodné tato mléka používat.
Rostlinné náhrady navíc neobsahují dostatečné množství potřebných živin k vyváženému růstu kojence.
Některé z bílkovin mohou přecházet ze stravy přímo do mateřského mléka, a proto kojící matky nemocných dětí musí bezmléčnou dietu striktně dodržovat.
Intolerance laktózy
Intolerance laktózy postihuje okolo 15 % dospělé západní populace a v afrických zemí je to dokonce okolo 90 % lidí. Intolerance laktózy je částečná nebo úplná neschopnost trávicího traktu zpracovávat laktózu.
Nejčastějším důvodem může je nedostatek enzymu laktázy, který štěpí laktózu – mléčný cukr. Neštěpěná laktóza pak způsobuje kvašení mléčného cukru ve střevech, což vede k nadměrné produkci plynů, průjmu a bolestem břicha.
Během života se tvorba a hladina laktázy mění. Nejvíce se jí tvoří ihned po narození a v kojeneckém věku, kdy je laktóza obsáhnutá mateřského mléka výhradním zdrojem potravy. S narůstajícím věkem u některých lidí produkce laktázy klesá, což může vyvolávat potíže.
Jak zjistit intoleranci laktózy?
Nejjednodušší a první metodou je sebemonitorování. Doporučuje se sledovat reakce těla při konzumaci mléka a mléčných výrobků a pokud pravidelně nastávají trávicí obtíže, tak je to známka nesnášenlivosti laktózy.
Poté je potřeba zvážit návštěvu lékaře a podstoupit odborné vyšetření na intoleranci. Lékař může intoleranci zjistit prostřednictvím dechových nebo krevních testů. V rámci těchto testů podává lékař pacientovi určité množství laktózy a poté v pravidelných intervalech sleduje buď hladinu v krvi, nebo hladinu při výdechu.
Při nedostatku laktázy je tělo částečně nebo zcela neschopné rozkládat laktózu na glukózu a galaktózu.
Nedochází tak k žádnému, nebo jen mírnému zvýšení hladiny glukózy v krvi, a proto může hladina cukru v krvi sloužit ke zjištění přítomnosti nesnášenlivosti laktózy. Jestliže není laktóza rozštěpena v tenkém střevě, přechází do tlustého střeva, a tam je rozložena střevními bakteriemi.
Tímto procesem se vytváří vodík, který přes střevní stěnu a krevní oběh vstupuje do plic a je vydechován. Pokud má vydechovaný vzduch po požití laktózy zvýšenou koncentraci vodíku, ukazuje to nedostatek enzymu laktáza a laktózovou intoleranci.
Příznaky intolerance laktózy
- průjem
- nadýmání
- bolesti břicha
- nechutenství
- pálení žáhy
- atopický exém
- pocit “plného” žaludku
- celkové neprospívání
Jak intoleranci laktózy léčit?
Při laktózové intoleranci je zásadní úprava jídelníčku.
Ta je u každého jedince individuální a někdy stačí pouze vyměnit mléčné produkty za sýry, máslo, šlehačku a zakysané výrobky, které jsou označované jako „lactose-free“, či „low lactose“. Cenově jsou produkty o něco dražší, než běžné mléčné výrobky.
V jiných případech je potřeba se výrobkům z kravského mléka zcela vyhnout. „Jídelníček při laktózové intoleranci nemusí být tak striktní a určité množství laktózy v něm obsaženo být může. Jsou velké rozdíly u jednotlivých lidí, jaké množství laktózy ještě tolerují,“ potvrzuje nutriční specialistka Kateřina Šimková.
Důležitým prvkem je také užívání laktázových kapek, tablet či kapslí s každým jídlem. S intolerancí byste také neměli jít mléko a mléčné výrobky nalačno. Je lepší jíst je společně s jinými potravinami (zpomalíme tím průchod laktózy tenkým střevem).
Probiotické kultury, které se běžně nachází v zakysaných mléčných výrobcích lze doplnit užíváním probiotik v kapkách.
Rizikovost mléčných výrobků
Nejrizikovější mléčné výrobky jsou ty, které obsahují největší podíl laktózy, tedy mléčného cukru. Těmto potravinám by se lidé s intolerancí laktózy měli vyhnout obloukem. Citliví můžete být především na tyto potraviny:
- mléko
- jogurty a tvarohy
- smetana
- sýr
- kefíry, mléčné zákysy a syrovátka
- podmáslí
- pomazánkové máslo
Existují také potraviny, které obsahují méně laktózy a tyto by v menším množství po vyzkoušení nemuseli v jídelníčku vadit:
- máslo
- jogurty bez přidaného sušeného mléka
- šlehačka
Tipy na náhradu mléčných výrobků
Mléko je běžnou součástí jídelníčku většiny lidí, kteří si často nemohou představit jeho omezení. Mléko však není nenahraditelné.
Jedním z problémů, které vyloučení mléka a mléčných produktů doprovází, je nedostatek bílkovin a vápníku. Lidem s intolerancí laktózy ovšem nezbývá nic jiného, než se poohlédnout po alternativních.
Náhražky mléka při intoleranci laktózy
Tyto běžně dostupné výrobky dokáží nahradit mléko a mléčné výrobky při alergii na laktózu:
- sójové nápoje – složení sójových nápojů se hodně podobá mléku. Existují jak sojová mléka, tak i krémy či pudinky, ale tyto výrobky většinou obsahují vyšší hladinu cukru.
- kokosové mléko – lze jej připravit z kokosové moučky či pořídit v obchodě s potravinami
- ovesné nápoje – prodává se mléko i ovesné dezerty
- ořechové mléka – nejčastější je mandlové mléko nebo mléko z lískových ořechů
- rýžové mléko – jde o nutričně nejméně zajímavou alternativu
Výživoví poradci zdůrazňují, že rostlinné nápoje nemohou kravské mléko plnohodnotně nahradit. „Rostlinná mléka jsou vhodným řešením pro jedince s alergií na mléčnou bílkovinu a s laktózovou intolerancí, případně vegany. Pro všechny ostatní mohou být zajímavým zpestřením jídelníčku, a to výživově i chuťově. Nejsou však kopií kravského mléka,“ říká Margit Slimáková.
Lékaři i nutriční specialisté obecně před kompletním vyřazením mléka ze stravy u zdravých lidí varují, jelikož lidé často zapomínají na náhradu živin, které jim chybí z kravského mléka. „Mléko je jedním z nejbohatších zdrojů vysoce kvalitních bílkovin, které obsahují nenahraditelné aminokyseliny. Je hlavním zdrojem vápníku pro zdraví našich kostí. Obsahuje všechny základní vitamíny, včetně tolik potřebného vitamínu D,“ říká imunolog Jan Krejsek.
Stopy mléka lze najít i v potravinách, kde byste je možná nečekali. Může se jednat například o sladké i slané pečivo, margaríny, čokoládu, instantní jídla či uzeniny.
A jak alergii na mléko či intoleranci laktózy předejít?
„Stará se o to náš rod, naše geny, ale velmi podstatně matka, která se bude správně stravovat a bude své dítě kojit,“ říká profesor Jan Krejsek. Důležité tedy je správná péče o dítě.
Dobrou zprávou pro ty, kteří trpí intolerancí laktózy může být fakt, že postupné zařazování laktózy může toleranci k ní opět zlepšit.
Život pro milovníky mléka a mléčných výrobků po objevení intolerance laktózy zdaleka nekončí a možností, jak se s ní vyrovnat, je více než dost. Navíc stále existuje naděje na zlepšení.